Možná míváte kreativní puzení nebo spoustu tvořivých nápadů, ale vaše plány narazí před narvanými regály s barvami. Na žádné není kupodivu napsané „jsem to, co hledáte“. Pojďme si projít na jaké povrchy jednotlivé barvy patří, jak se ředí, jaké štětce se hodí a co je vhodné či nevhodné pro děti.

První zcela zásadní dělení barev je podle toho, zda jsou ředitelné vodou (vodovky, akvarely, tempery, akrylové barvy) nebo jsou potřeba zvláštní ředidla (olejové barvy).

Vodovky a akvarely

Jak název sám napovídá, jedná se o barvy perfektně rozpustné ve vodě. Koupíte je buď tuhé v pánvičkách, nebo tabletách (lidově vodovky) nebo v kostičkách (akvarelové barvy). Jak se chovají? „Akvarely a vodovky jsou převážně nepříliš krycí  a dají se mezi sebou míchat, zapíjet do sebe, vytvářet jemné přechody. Vše se ředí jenom množstvím přidané vody. Za mokra se rozpíjí, což je efekt, který tvoří podstatu akvarelové malby. Zapíjení barev do skvrn namalovaných vodou totiž můžeme pro náš obraz cíleně využít,“ popisuje hlavní umělecké vlastnosti akvarelů Martina Linková, jednatelka společnosti Twint, která se zaměřuje na výtvarné potřeby značky Aladine a barvy Cadence. Malovat lze do suchého i mokrého podkladu.

Akvarely lze i po zaschnutí znovu rozmýt vodou. Jedná se o barvy, které nejsou příliš krycí a maluje se jimi na papír. „Ideální je papír akvarelový nebo papír vyšší gramáže, kde vyniknou všechny vodní efekty,“ doporučuje paní Linková. Poohlédněte se po skicácích, jejichž gramáž je minimálně 200 g. Při malbě postupujeme logicky od světlých barev k tmavým. Manipulace s pomůckami a štětci je snadná. Lze je kdykoli omýt vodou. Barvy samy mají velmi dlouhou životnost. Vhodné jsou měkké tenčí štětce s dobrými absorbčními vlastnostmi nebo speciální štětce s nádržkou. V současné době je možné pro techniku akvarelu vyzkoušet také vodou rozmývatelné pastelky, voskovky nebo fixy.

Akrylové barvy

Vodou ředitelné jsou i akrylové barvy. Jedná se o barvy na bázi polyakrylové pryskyřice. Srdce nejedné tvořilky a výtvarníka zaplesá. Jsou to ty nejuniverzálnější barvy pro většinu myslitelných projektů. Barvy jsou po zaschnutí voděodolné, odolávají dešti i vlhku. Schnou rychle a mají skvělé krycí vlastnosti. „Lze jimi malovat na papír, plátno, dřevo, beton, zdivo, sklo, polystyren i v poslední době populární kamínky,“ vypočítává příklady Martina Linková s tím, že akryl má jen opravdu málo limitů. Můžete začít třeba startovací sadou, nebo můžete rovnou kupovat ve větších objemech pro větší počiny. Možná vás překvapí i šířka odstínů, jaké lze bez míchání pořídit – od karamelové, přes saharskou béžovou, až po pudrově růžovou.

Po zaschnutí barvy nelze znovu rozmýt, ale pouze překrývat další a další vrstvou. Výtvor je dobré na závěr přelakovat vhodným lakem. Pomůcky se musí hned namočit do vody, barva rychle a nevratně zasychá. Stejně jako je široké jejich využití, je široká i jejich nabídka. Na bázi akrylu tak seženete třeba i metalické nebo třpytivé barvy.

Tempery

Tempery mají velmi podobné vlastnosti jako akrylové barvy. Rozdíl mezi temperami a akrylovými barvami je přibližně stejný jako mezi vodovkami a akvarelovými barvami. Tempery jsou řidší a méně krycí. Jsou na vodní bázi, mají velmi dobré krycí vlastnosti, rychle schnou, ale po zaschnutí je možné opět je rozmýt. „Jsou levnější variantou než barvy akrylové. Dá se jimi malovat na papír, karton nebo dřevo a jsou ideální variantou pro dětské a školní tvoření,“ vysvětluje Martina Linková. Prodávají se buď v tubách nebo v kelímcích. Barvy lze koupit v celé sadě nebo podle jednotlivých odstínů. Tempery je nutné dobře uzavřít, aby nepřicházely do zbytečného kontaktu se vzduchem.

Volba štětce u akrylových a temperových barev by se měla odvíjet od techniky malby. Pokud máme barvy naředěné, využijeme měkčí štětce, pokud hutnější, využijeme tvrdší vlas. „Výběr plochého nebo kulatého štětce se vztahuje spíše k motivu obrazu. Většinou platí, že větší plochy se malují širšími a plochými štětci, detaily štětci kulatými. Jsou však i štětce speciální, například vějířové nebo různě sestřižené, které jsou vhodné pro vytváření různých struktur,“ doplňuje Martina Linková. Pokud plánujete do štětců investovat, možná vás zaujme i speciální mýdlo pro péči o ně.

Olejové barvy

Jedná se o barevné pigmenty (suchý prášek) smíšené s pojivem, do kterých se přidává olej. K ředění se používá se lněný nebo makový olej nebo terpentýn. Mají hustou krémovitou konzistenci. Schnou velice pomalu, proto s nimi lze pracovat a míchat je ještě po nanesení na plátno. K úplnému proschnutí dochází v řádu měsíců. Urychlit ho lze pomocí některých přídavných činidel, jako je například sikativ kobaltový „Velkou předností olejových barev je jemnost a přirozenost, s jakou odráží světlo. Lze jimi malovat jen na plátno, dřevěnou desku nebo sololit a před malbou samotnou je třeba nanést ještě šeps, tedy podkladovou vrstvu, která zamezuje přílišnému sání a změně barev,“ vysvětluje Martina Linková.

Pomůcky a štětce se čistí ředidlem nebo speciálním přípravkem. Malba se na závěr přetírá ještě např. damarovým lakem pro ochranu barev a jejich lesk. Mezi štětci jsou vhodné ty s pevnějšími, ale poddajnými štětinami a na větší plochy využijete ploché štětce větších rozměrů. Obecně se doporučují hlavně štětce s přírodním vlasem, syntetický vlas se může v ředidle znehodnotit.

Olejové barvy jsou tak trochu vyšší dívčí a pověsit si na zeď vlastní „olej na plátně“ není jen tak. Vůně barvy je navíc velmi výrazná a těžko větratelná. Pro citlivější nosy tedy nemusí být vhodné s barvami pracovat doma.

Které barvy jsou vhodné pro děti?

Všechny barvy, které nesou na obalu označení CE a EN 71 jsou vhodné pro děti a vyhovují normě pro bezpečnost hraček. Obvykle se to týká akrylových barev, temper, akvarelů a vodovek.

O trochu jinou bezpečnost dbáte, když pořídíte kelímek na vodu, který vaše děti jen tak nevylijí, když ho omylem převrhnou. K podobným bezpečnostním opatřením patří i omyvatelný ubrus na lavice i domácí pracovní stoly. Ze štětců je vhodné pořídit zvlášť do školy celou sadu  – ať je školák správně vyzbrojen na vodovky i tempery. Chcete-li tvořit s batolaty či mladšími předškoláky, sáhněte pro začátek raději po prstových barvách  a štětec nechte na chvíli, kdy na něj bude úchop vašich děti připraven.